Je méně známou skutečností, že kovový obrázek Panny Marie s Dítětem je dar, který dostala mladá kněžna Ludmila při svém křtu. V roce 1609 byl kovový obrázek Panny Marie s Dítětem prohlášen za „Palladium země české“ Paladium je nyní uloženo ve staroboleslavském poutním chrámu Na nebevzetí Panny Marie.

Kniha, která má být oslavou první české kněžny, kterou známe jménem „Legenda o sv. Ludmile“, byla požehnána 24.4. 2022 proboštem Liborem Bulínem právě tam, kde je Paladium země české uloženo. Na celý průběh slavnostní události se můžete podívat na tomto videu.

Pod vlivem věrozvěsta Metoděje přilnula kněžna Ludmila ke křesťanství s vroucností mladé duše. Ve zbožném pohnutí odevzdala Metodějovi všechny kovové bůžky a modly, aby z nich dal odlít křesťanské bohoslužebné nádoby. Kromě mešních nádob nechal Metoděj zhotovit u neznámého byzantského mistra i kovový reliéf Panny Marie.

Při křtu klečela mladá kněžna Ludmila před oltářem v krásných šatech. Měla rozpuštěné černé vlasy jako panna, která se teprve zasnubuje, aby vstoupila do nového života. Jejím vyvoleným byl Bůh. Naslouchala dychtivě slovům biskupa Metoděje, která ji uváděla do nového života:

„Vítám tě, sestro, mezi křesťany. Bůh bude od teď řídit tvoje činy.“

Potom ji Metoděj pozvedl z pokleku.

„Milujte se a množte se, řekl Bůh, když stvořil svět. Požehná každému loži manželskému. Budeš šťastná i při milování má Paní. Milost boží je nekonečná.“

Odpověděl biskup Metoděj Ludmile na dotaz, zda Bůh kromě obcování s démony zakazuje také obcování muže s ženou. S těmito slovy Ludmila cítila, že se její mysl naplňuje opojným blahem.

Po křtu věnoval biskup Metoděj Ludmile kovový reliéf Panny Marie zhotovený právě pro tuto příležitost v Byzanci. Po její mučednické smrti reliéf zdědil vnuk Václav.

Kníže Bořivoj, manžel Ludmily, aby upevnil svou moc, nechal vykácet posvátný háj na pahorku Žiži (kde dnes stojí obelisk). Pahorek nad Vltavou, nejsvětější místo českého kmene, včetně knížecího kamenného stolce obehnal palisádou. Kamenný stolec se ocitl uprostřed hradiště. Bořivoj zabral pro svůj kmen nedotknutelné území sněmovního pole. Tím zajistil pro sebe i své potomky knížecí stolec navždy. Poblíž kamenného stolce českých knížat nechal vystavět druhou křesťanskou svatyni v Čechách: Dřevěný kostel Panny Marie, kde byla Ludmila pokřtěna. Položil základ budoucího Pražského hradu. Sídlo, odkud vládli čeští panovníci a kde dosud sídlí naši presidenti.

Po smrti Bořivoje se kněžna Ludmila se stala faktickou vůdkyní rodu Přemyslovců a ochránkyní slovanské víry. Vroucně dodržovala křesťanské zásady, zvláště laskavost a štědrost. Začala spravovat knížecí dvůr se všemi právy ovdovělé kněžny a poručnice budoucího knížete. Její politika byla velmi obratná. Prozíravým působením se postarala o přechod vlády na své syny Spytihněva a Vratislava a potom i na vnuka Václava.