Dne 10.12. 2020 přijal Dominik kardinál Duka, arcibiskup pražský a primas český, ve svém sídle na Hradčanech zástupce spolku Lípa slovanská k hodinové audienci.
Přijetí předcházelo několik jednání s úředníky arcibiskupství. Představitel spolku předal po uvítání panu kardinálovi obraz symbolizující odkaz sv. Václava. Tento symbol je vytištěn na přední straně již vydané knihy „Legenda o sv. Václavu.“
První část rozhovoru s kardinálem Dukou byla věnována oslavám výročí 1100 let umučení sv. Ludmily. Spolek Lípa slovanská připravuje k tomuto výročí vydání výpravné knihy „Legenda o sv. Ludmile.“ Představili jsme maketu připravované knihy ve skutečné velikosti.
Nás však zajímala důležitá otázka:
Od kterého okamžiku kněžně Ludmile přísluší přízvisko svatá. Velmi by nám to usnadnilo redakci textů v knize. Odpověď kardinála byla krátká a prostá: „Po její smrti.“
V některých kronikách je ale uváděno, že byla již za svého života považována za svatou. Pan kardinál trpělivě a zevrubně tuto záležitost přiblížil. Při rozhovoru z něho vyzařoval laskavý přístup a velká míra pochopení pro naši práci.
Jak vysvětlil: „Existuje již dlouhou dobu institut lidové aklamace. Ludmila mohla být v některé oblasti uctívána jako světice již za svého života. A kronikář tento fakt písemně zachytil.“
Po jejím zardoušení se nad jejím hrobem děly zázraky. Pro okolní lid (vox populi) již nebylo o svatosti Ludmily pochyb. Její svatost ještě umocnilo přenesení ostatků (translatio) z Tetína do Prahy a jejich uložení v chrámu sv. Jiří.
Vznik knihy „Legenda o sv. Ludmile“ můžete podpořit předobjednáním:
Panu kardinálovi byl v předstihu předložen text zamýšlené publikace „Legenda o sv. Ludmile“ k posouzení. Velmi jej zaujala kapitola o moravské princezně Dobroslavě, schovance Ludmily a Bořivoje, zavražděné muslimskými Maury ve Španělsku. U nás v Čechách se jedná o takřka neznámou událost. V dalším z článků se budeme věnovat tomuto historickému příběhu Dobroslavy, schovanky kněžny Ludmily, podrobněji.
Pan kardinál zmínil, že Jízda králů na Moravě, kdy chlapec přestrojený za děvče má v ústech rudou růži, může mít původ v této tragické události z dějin Velké Moravy. Mladí muži ve městě Jaca, kde jsou ostatky zavražděné moravské princezny uloženy, tančí s tyčemi představující alegoricky obranu křesťanství proti islámu a mají též v ústech rudou růži.
Ukázku z textu knihy, kde je vyprávění o moravské princezně Dobroslavě, španělsky Orosia, která našla v dalekém Španělsku místo lásky mučednickou smrt, vám přineseme v příštím vydání Novin Lípy Slovanské. 7
Se shovívavým úsměvem poslouchal pan kardinál náš názor plynoucí z hluboké víry v český národ. Jestli někdo může přivést Slovany ke spolupráci, tak jsou to Češi,
A to je důvod, proč jsme oživili po 170 letech činnost a cíle Lípy slovanské. Vždy se říkalo: „Kdo ovládá české země, ovládá Evropu.“
Velmi nás potěšilo, že pan kardinál sdílí náš názor, že je třeba usilovat o vzájemnou toleranci a spolupráci mezi slovanskými národy, což se mnohdy neděje. Slovanské národy je třeba získat na naši stranu. Potřebujeme je na obranu proti hrozbám, které pocházejí odjinud.
Nynější turbulentní situace, ovlivněná hlavně pandemií covidu, nedává mnoho prostoru pro organizování důstojných oslav výročí 1100 let smrti sv. Ludmily. Spolek Lípa slovanská se bude snažit nalézt jiný způsob, jak výročí oslavit ve společnosti všech čelních představitelů slovanských zemí.
Lípa slovanská je důsledně apolitická organizace. Její výlučné cíle jsou vlastenectví, podpora slovanské pospolitosti a v rámci svatováclavské tradice upevňování přátelství mezi národy. Vždyť sv. Vít byl i patronem Sasů.