Ve středu 28. září 2022, při dopolední generální audienci v Římě, Litoměřický biskup Mons. Jan Baxant předal Svatému otci Františkovi bohatě zdobenou knihu Franka Nekováře „Legenda o sv. Ludmile“.

Osud tomu chtěl, že jsem se potkal s Velislavovou biblí aneb jak to celé začalo.

Tato jedinečná obrazová kniha, vrcholné dílo gotiky, vznikla mezi roky 1325 až 1349 v Praze. Práce na ní začaly za panování českého krále  Jana Lucemburského a dokončeny nedlouho po jeho smrti (1346) za vlády jeho syna, římského a českého krále, Karla IV. Posledních 18 foliantů zobrazuje legendu o sv. Ludmile a sv. Václavu. Na pozadí biblických dějin spásy vystupují české dějiny v době  přenesení královské moci z Velké Moravy do Čech.

Proč bylo zařazeno  na konec výpravné obrázkové bible s teologickou tématikou zrovna  18 foliantů  zobrazujících  legendu  o sv. Václavu a sv. Ludmile? Pro koho byly tyto folianty určeny? Komu se chtěl Velislav zalíbit a proč?  O tom ale později.

Obrazy na prvních třech foliantech  jsou popsány krátkými latinskými texty.  Na dalších foliantech popisy obrazů zcela chybí. Bible byla  zřejmě dokončována  ve spěchu.

Karel IV. byl velmi  hrdý na svůj přemyslovský původ a věřil, že po matce Elišce Přemyslovně pochází z krve římského císaře Diokleciána, narozeného r. 244 v Solinu v Dalmacii. Za své vlády podporoval kult sv. Václava a jeho babičky sv. Ludmily.

Život sv. Ludmily je spjat s příchodem věrozvěstů Cyrila a Metoděje, kteří přinesli (863) slovanskou křesťanskou liturgii, slovanské písmo Hlaholici i první civilní zákoník na Velkou Moravu. Položili základ slovanského písemnictví. Přemyslovské knížectví přijalo z Velké Moravy  slovanskou kulturu v cyrilometodějské podobě. Vyzařoval z ní laskavý a nenásilný duch prvního křesťanství, spojený se základy vzdělanosti které přetrvaly do dnešních dnů.

Sv. Ludmile je ve Velislavově bibli věnován pouze jeden obraz a i u něho text chybí.

Stále jakoby zůstávala ve stínu legendy o sv. Václavu. Při procházení dostupných kronik se ale začal běh života kněžny Ludmily nebývale košatit. Nejde pouze o suchý životopis.

Z dávných století začal vystupovat příběh o nevšední, silné osobnosti v souvislostech, do té doby nedoceněných. Legenda o výjimečné ženě českých dějin, která započala dlouho předtím, v časech o kterých historikové téměř nic nevědí.

Abych odstranil tuto velkou historickou nespravedlnost či přehlížení, vyprávím příběh o běhu událostí, proběhlých v dávné historii, s velkým pochopením a vcítěním do osudů lidí, s nimiž se sv. Ludmila mohla potkávat a také s velkou pokorou, že to tenkrát mohlo být i trochu jinak.

Napsal jsem knihu „Legenda o sv. Ludmile“, k uctění památky této silné ženy, první kněžně kterou známe jménem, pramáti přemyslovské dynastie českých knížat, králů a římských císařů, knihu o „Železné lady“ našich dějin.

Krásná kniha velkého formátu, tištěná na pergamenu s dokonalým tiskem, svázaná v pravé kůži se zlatou ražbou filigránu na obalu a zlatou ořízkou, je skvost mezi knihami, jaký se zřídka uvidí.