Pramáti dynastie českých knížat, králů a římských císařů, Sv. Ludmila.
Proč vznikla kniha o první historicky doložené české kněžně, kterou známe jménem, o „Železné Lady“ českých dějin. Osud tomu chtěl, že jsem se potkal s Velislavovou biblí.
Tato jedinečná obrazová kniha, vrcholné dílo gotiky, vznikla mezi roky 1325 až 1347 v Praze. Práce na ní začaly za panování českého krále Jana Lucemburského a dokončeny nedlouho po jeho smrti (1346) za vlády jeho syna, římského a českého krále, Karla IV. Posledních 9 foliantů zobrazuje legendu o sv. Václavu a sv. Ludmile.
Sv. Ludmile je ve Velislavově bibli věnován pouze jeden obraz a bez textu. Stále jakoby zůstávala ve stínu legendy o sv. Václavu. Při procházení dostupných kronik se ale začal běh života kněžny Ludmily nebývale košatit.
Z dávných století začal vystupovat běh života nevšední, silné osobnosti v souvislostech, do té doby nedoceněných. Příběh o výjimečné ženě českých dějin, který započal dlouho předtím, v časech o kterých historikové téměř nic nevědí.
Život sv. Ludmily je spjat s příchodem věrozvěstů Cyrila a Metoděje, kteří přinesli (863) křesťanskou liturgii přeloženou do Staroslovanštiny, psanou Hlaholici i první civilní zákoník na Velkou Moravu.
Přemyslovské knížectví přijalo z Velké Moravy civilní zákoník i slovanskou kulturu v cyrilometodějské podobě. Vyzařoval z ní laskavý a nenásilný duch prvního křesťanství, spojený se základy vzdělanosti, které přetrvaly do dnešních dnů.
Abych odstranil tuto velkou historickou nespravedlnost či přehlížení, vyprávím příběh o běhu událostí, proběhlých v dávné historii, s velkou pokorou, že to tenkrát mohlo být i trochu jinak.
Napsal jsem knihu „Legenda o sv. Ludmile“, k uctění památky první kněžny, kterou známe jménem, pramáti přemyslovské dynastie českých knížat, králů a římských císařů, knihu o „Železné Lady“ našich dějin.
Tyto a další historické souvislosti si můžete přečíst v knize „Legenda o sv. Ludmile.“